S koncem léta jsem se zamilovala do odkvétajících růží a šípky jsem pak chtěla mít vyšité snad všude. Skončily na panence, na dece, na polštářku, nově na ovčím muchláčku a mincovce do kabelky. Chyběla už jen měkoučká loď na přepravu vší té šípkové krásy.
Pustila jsem se do šití hnízdečka pro miminko, myslela jsem si na něho dlouho. To je taková ta věc, co vypadá jako lodička, ale je to další příjemný praktický pomocník pro narozené miminko. V měkce plněných mantinelech se miminko cítí v bezpečí jako u mámy v bříšku. Střih není nikterak složitý, ale chtěla jsem vychytat pár much technických i praktických pro lepší šití i manipulaci, takže se vzorování nakonec protáhlo do více týdnů. Většinou šlo o drobnosti jako zkoušení různých materiálů a postupů šití. Nechtěla jsem nic uspěchat, zvláště proto, že nejde vzhledem k množství materiálu i složitosti výšivky o produkt z kategorie "levný".
Každou výšivku je třeba očistit od trhacího podkladového papíru. Z rubu a z lícové strany. U složitějších a drobných motivů to zabere docela čas.
U prvních vzorků jsem také řešila vložení spací podložky. Tradičně se používá molitan nebo vatelín, někteří výrobci nechávají tuto část dole na zip, aby se dala vložka vyjmout a hnízdo vyprat. Vzhledem k tomu, že mantinely jsou plněné napevno, tedy vlákno nejde před praním vyjmout, vyřešila jsem to jinak. Mám zkušenost, že pokud se rouno nevšije napevno, při praní dělá neplechu, všelijak se uvnitř látek smotá a dá pak práci ho narovnat do původního tvaru. Takže jsem u prvních vzorků vrstvu z líce prošila.
Pak jsem si ale pro sebe našla jiný technologický postup, takovou malou Brodití vychytávku :) Výsledek je čistý. A může se hnízdečko prát, aniž dojde k posunu materiálu.
U tohoto šípkového hnízdečka mám stahování mantinelů ještě klasicky jednoduše na mašli.
Pořád jsem ale dumala, jestli by nebylo lepší tohle místo zakrýt, nejen kvůli bezpečnosti, aby se miminko do tkalounu nezamotalo nohou, ale také kvůli zpevnění celého půloblouku. Vyřešila jsem to všitím jednoduchého krycího tunelu, který byl původně z bavlněného plátna.
Ale když už jsem vše měla nafocené, nedalo mi to, vrátila jsem se do dílny a celé to přešila.
Všechna další hnízdečka budou už s tímto všitým ochranným tunýlkem. Pokud by se někomu líbilo mít viditelně barevné tkalouny s mašlí, stačí pruh odepnout (zapíná se na suchý zip) a složit pod hnízdo.
Experimentovala jsem také s materiály. Nově jsem použila úpletové vafle, překvapilo mě, jak je příjemné na omak. Původně jsem měla vybrané bavlněné vafle, vytváří krásnou kostičkovanou strukturu na povrchu, a je savé, proto se s oblibou používá na kuchyňské utěrky, ale pro jemnou miminkovskou pokožku mi přišlo hrubé. Zde ho mám na ukázku na námořnickém hnízdečku, které projde ještě úpravou.
Jsem spokojená, jak to všechno hezky ladí.
kolekce Šedý vlk ZDE.
kolekce Šípková růže ZDE
A malý dovětek: hnízdo lze použít oboustranně.
A takhle improvizuji při focení s mou asistentkou :)
