Doba vyhotovení hračky se jménem se nyní může prodloužit o týden !!

Jak se podniká se 4 dětmi

Tohle povídání jsem napsala už před měsícem, krátce poté, co jsem vyhrála v krajském kole Živnostníka roku. Ale nakonec jsem ho nezveřejnila. Celé roky jsem totiž žila s tím, že co umím, nic není a došla k Sokratovu poznání, že čím víc znám, tím míň vím. Proto mne výsledek jednoduše překvapil. A ještě víc mě překvapilo, že ostatní mé vítězství očekávali. :)

Ale pak jsem si uvědomila, že za vším, co je za mnou, je obrovský kus práce i kus mého ztraceného zdraví. Setkala jsem se i výtkou, že jsem nezačínala od nuly. Povím vám, jak jsem začínala, protože spousta lidí na mou práci hledí jako na něco, co si jen tak lehce plynulo a že jsem nápady sypala z rukávu.

Ačkoliv se tvorbě pro děti věnuji intenzivně už od roku 2002, skutečně podnikat jsem začala až po rozvodu v roce 2014. Měla jsem v tu dobu v náručí malé miminko a po boku 3 další děti předškolního a mladšího školního věku. Cítila jsem se jako absolvent umělecké školy: uměla jsem navrhnout krásnou funkční věc, ale tápala, jak ji dostat k zákazníkům a co vše takové podnikání obnáší. 

Pro mne byla životní změna psychicky tak neúnosná, že začalo docházet k těžké regresi Meniérovy nemoci, což se projevovalo závraťovými záchvaty. Bylo to, jako by mě nějaký zlomyslný duch posadil na velký řetězák, a dlouhé hodiny jsem čekala, kdy mi hlava odrotuje z těla a zvracela, aniž už bylo co. Naštěstí vždy v noci nebo když byly dcery ve školce. Při jednom takovém záchvatu mi zazvonil telefon a ozvala se mi scénáristka a spisovatelka Lucie Konečná s nabídkou šít hračky do nového TV seriálu Přístav. Přišlo mi to jako zajímavá zkušenost a také jsem potřebovala každou korunu. Že nakonec byly hračky rozkradeny a zásluhou Lucie se mi aspoň něco zaplatilo, je jen ukázkou toho, jak špatný podnikatel jsem byla. Ostatně i další zakázky, např. do zahraničí, jsem si neuměla smluvně ošetřit....

Začínala jsem šít v kuchyni panelákového bytu. Takhle jsem si v té době zútulnila šicí kout. Kuchyně byla totiž tak malá, že jsme se tam s dcerami nevešli, tak jsem si tam udělala malý koutek. Hned vedle spíže :) K rozjezdu podnikání mi stačil jeden darovaný šicí stroj, pár kousků látek a pytel dutého vlákna, který jsem měla uložený ve sklepě. Tady vznikaly hračky pro Přístav.

P8300003_1

P3090016


První 2 roky jsem tvořila zde a měla štěstí na hezké pracovní nabídky. Leč zdraví šlo nenávratně do kytek. Po stovkách záchvatů jsem začala ztrácet sluch, dnes jsem už téměř hluchá. Naštěstí lékařská věda jde stále kupředu a blýská se na lepší časy. 

Po 2 letech mi přišlo do cesty Baťovo. Dům, kde kromě obvodových zdí bylo třeba udělat vše nové, což jsem pochopila až poté, co jsem do těch zdí kopla. :))

IMG_8334

Ani nepočítám, kolikrát jsem to chtěla zabalit! Jednou takhle jsem šla na úřad práce, smířená s tím, že jsem udělala vše, co bylo v mých silách a prostě definitivně končím. Sedím a dumám, kde je zakopaný pes: mám tolik profesních zkušeností, moje práce je v odborných kruzích ceněná, ale celé podnikání je pro mne utrpení. Nikdy jsem nechtěla podnikat! Tvořit, to ano, to je pro mne tak přirozené, že se musím ke spánku každý den nutit. Ale podnikat? Ne... A najednou, už jsem měla jít na řadu, zazvonil telefon a volali ze školy, že dceři je špatně, ať si ji přijedu vyzvednout. Jako by mi Nejvyšší říkal: "Kdepak, dcero, nikam, budeš s dětmi a postaráš se. Snaž se a hledej způsoby."

Kopu pařezy, moje ne/oblíbená činnost první 4 roky v Baťovu

Bez-názvu-7


Tak jsem sedla a začala se vzdělávat. Uplynuly už 3 roky od založení živnostenského listu a já pořád měla prázdné konto a nervy na pochodu. Seděla jsem v rozestavěném Baťovu a po nocích guglila, co je byznys plán, jak funguje celý kolos podnikání, co je seo, tagy, jak postavit webové stránky, kde pořídit nejlevnější materiál a zařízení, kde vzít peníze na drahé certifikace a jak se při tom všem neudřít k smrti. 

kanal12 o8

Baťovo cca 1925 a Baťovo 2020

Baťovo

Dílna v roce 2015 (vlevo) a dílna v roce 2020 (vpravo)


před a po 2

před a po 1


Za tím, co mám dnes, jsou ne stovky, ale tisíce nočních hodin u počítače. Těžce vydřené. Spousta omylů, prodělků a ztrát, spousta slz, protože jako by toho nebylo málo, našlo se vždycky dost individuí, co si do čtyřnásobné samoživy kopli jako do nezodpovědné socky nebo dost lidí, který mi pohledem říkali: Jsi snad hluchá, nebo co?!! 

Ale taky spousta vzácných pomocných rukou, často neznámých (děkuji za krabice oblečení nebo dárečky pro mé dcery!!). Dnes už mohu smířeně říci, že jsem za všechny nepřízně vděčná, protože mě to posunulo někam, kam bych se asi jinak neposunula. Tím myslím i po profesní stránce, neboť takové dolování pařezů se mi stalo celoživotní uměleckou inspirací.

IMG_1244

 

Přihlásit se do soutěže  Živnostník roku  by mě samotnou nikdy nenapadlo. Na opakovanou výzvu jsem ale v poslední den registrace přihlášku poslala, načež celou událost vypustila z hlavy. Vítězství mě zaskočilo. Nemyslím, že bych byla nejlepší mezi ostatními skvělými finalisty, spíš to vnímám jako podporu mého úsilí nevzdat to, i když nejsou životní okolnosti ideální. Jistě se najde dost živnostníků, jejichž zázemí je ještě složitější, o to víc toto ocenění zavazuje.
Všem, kteří mě doprovázeli (sestro moje přezlatá!), inspirovali, dodávali odvahu, kdo nade mnou nezlomili hůl, všem děkuji !! Je to i vaše ocenění.

živnostník roku 2022 lb 


A jak že se mi podniká teď, kdy jsou dcery velké? Radši nechtějte vědět, jak to fungovalo, když byly malinké. Spánky byly kraťoučké...:)

 

Ale nebudu zastírat, že je to náročné. Je a občas velmi. Covid všem malým živnostníkům zamíchal karty a válka na Ukrajině spolu s nastupující krizí to nijak neusnadnila. Co bude dál, netuším, ale nevzdávám to. A také přiznávám, že každá vaše objednávka mi pomáhá tuhle nelehkou dobu ustát a dopřát dcerám vše potřebné. Děkuji! 

Za 14 dní jedu do Prahy představit svůj projekt odborné porotě, která se pak bude v prosinci rozhodovat pro jednoho vítěze. Nemyslím si na něj, to určitě ne. Ale přemýšlím, co jim o mé práci povědět. Můžete mi pomoci? Co vás na mé tvorbě nejvíc baví, co vám dává? Možná totiž svou smysluplnost vnímám jinde než vy. Ale bude skvělé, když se v některých bodech protneme... Můžete mi zanechat vzkaz a já si to už v hlavě přeberu. :)

Moc děkuji!