Ženská síla

Dílna v dubnu 2019.

A dílna v dubnu 2015. 

Místnost byla plná děr skrze zdivo, bez elektriky, topení i vody. Před 4 lety jsem se do toho pustila, mockrát to vzdávala a zase pokračovala.

Pro některé to je úžasné místo, pro některé žádný zázrak. Pro mne je to nový domov. Celou mateřskou dovolenou jsem pracovala na stabilizaci svého duševního zdraví, to fyzické jsem neuhlídala. Ale osvojila jsem si pár praktických dovedností.

Zjistila jsem, že i s velmi malým nebo naopak těžkým nástrojem lze houževnatostí dojít k cíli. 

Naučila jsme se nelámat hůl nad vlastními chybami.

Zakusila jsem vnitřní radost, když za vlastnoručně vydělané peníze jsem mohla dětem dopřát výlet a dílně více látek.

Slovo "musím" (není zbytí) jsem po velkých bojích povýšila na "chci" nebo aspoň smířlivé "pokusím se". 

Skočila jsem bez zkušeností a znalostí do podnikatelské džungle, která mne naplnila mnoha obavami o holý život a vnesla do něho nový adrenalin.

A zjistila jsem, že kreativně tvořit je pro mne víc než dělat velký byznys.
Tohle je pro mne největší podnikatelský úspěch, který mi nikdo nevezme: podařilo se mi vytvořit útulné hnízdo, kde je mi dobře a kde mi to dává smysl. Mezi dětmi a pro děti... 

A zasadila jsem své první 4 růže. Pořád jsem o nich snila, až jsem zajela k Pelcům a už kvetou, krásky... Pojmenovala jsem je po svých dcerách. Jednoho dne obrostou Baťovo:)
Tohle je Veronika.
Ta, která přináší vítězství.