Když se mi před 4 lety obrátil život vzhůru nohama, propadla jsem se na první dva roky do úplné tmy. A abych se v ní totálně neztratila a nezbláznila, začala jsem si tvořit své vlastní vision boardy. Nejdříve v hlavě, ale na tu se nedalo vzhledem k pocuchaným nervům a hrozivě rozjíždějící se nemoci moc spolehnout. Skládala jsem si na své kouzelné tabuli obrázky, které mě držely nad vodou.
Four years ago I was in a difficult situation, I had to leave the house that was home to me, I lost the job I've been building for 10 years and I had 3 young children and one little baby.
I was very sad and sick ... and these are my inspiration sources that helped me survive the hard time.
Part 1.
![](https://static.wixstatic.com/media/1f2c80_cd923e7d7814499f863ea02c31c187d1~mv2.jpg/v1/fill/w_677,h_451,al_c,lg_1,q_90/1f2c80_cd923e7d7814499f863ea02c31c187d1~mv2.jpg)
via Pinterest
Nejčastěji se objevoval krásný ateliér nebo kout domova, nostalgická zahrada a velmi často ilustrace. Hračky kupodivu vůbec. Byly to věci, které mne pohladily na duši a při nichž jsem mohla snít o svém novém velkém domově a pracovně. V maličkém panelákovém bytě jsem se cítila jak Tulák po hvězdách.
Ruský malíř Yuri Kuper a jeho normandská stodola proměněná v ateliér.
Obraz od Pantovola
Zvláštní zasněná ponurost některých obrazů Cornelie O´Donovan sedla k mé tehdejší náladě. Tyhle dva obrazy mi, nevím proč, utkvěly v paměti nejvíc. Ten modrý dokonce natolik, že jsem si ho chtěla vyšít na metrové plátno.
V té době jsem hltala Saru Lechner. Nasávala jsem klid z jejích andělíčků a v mysli se procházela po jejím obrovském ateliéru.
![](https://static.wixstatic.com/media/1f2c80_31b3d8e54ea749b2b6277ab453c8ca7c~mv2.jpg/v1/fill/w_740,h_555,al_c,q_90,usm_0.66_1.00_0.01/1f2c80_31b3d8e54ea749b2b6277ab453c8ca7c~mv2.jpg)
![](https://static.wixstatic.com/media/1f2c80_0f4ef6432e404b51b2e2116901323a98~mv2.jpg/v1/fill/w_740,h_326,al_c,q_90,usm_0.66_1.00_0.01/1f2c80_0f4ef6432e404b51b2e2116901323a98~mv2.jpg)
Zamilovala jsem se do maleb Tetsuhiro Wakabayashiho.
Chodila se kochat k Adrianě Torres a jejím krásným promyšleným výšivkám Miga de Pan.
Až později se začaly vkrádat obrázky, které se více vztahovaly k práci. Bylo potřeba se postarat o zajištění dětí a nebylo to vůbec jednoduché. Takže jsem si začala vyvěšovat lidi, kteří mi byli v danou chvíli inspirací svým nadšením, invencí. Hledala jsem tahouna.
Holanďanka žijící v Anglii Anouk de Groot mne tehdy okouzlila a nejskvělejší na ní je, že se neustále posouvá a experimentuje s dalšími materiály i způsobem zpracování.
A u Alice Mary Lynch jsem zjistila, že když se použijí flitry a korálky a vůbec se s nima nešetří, že to nemusí být kýč, pokud se to umí. Alice má zásluhu na tom, že jsem vzala na milost takové barvy jako stříbrnou, pudrovou a zlatou a všemožné blyštíky.
Sny se mohou snít, ale taky žít nebo ještě lépe plnit. Navzdory nepříznivým okolnostem. Někdy to jde, někdy prostě Pánbůh nedá, i kdybysme se stavěli na hlavu. Stále se učím nevzdávat to, protože stále nemám vyhráno.
Dalši porci inspirace zase někdy příště.