Inspirace / Vision Board No. 1

Když se mi před 4 lety obrátil život vzhůru nohama, propadla jsem se na první dva roky do úplné tmy. A abych se v ní totálně neztratila a nezbláznila, začala jsem si tvořit své vlastní vision boardy. Nejdříve v hlavě, ale na tu se nedalo vzhledem k pocuchaným nervům a hrozivě rozjíždějící se nemoci moc spolehnout. Skládala jsem si na své kouzelné tabuli obrázky, které mě držely nad vodou.

 

Four years ago I was in a difficult situation, I had to leave the house that was home to me, I lost the job I've been building for 10 years and I had 3 young children and one little baby.
I was very sad and sick ... and these are my inspiration sources that helped me survive the hard time.
Part 1.

 

via Pinterest

Nejčastěji se objevoval krásný ateliér nebo kout domova, nostalgická zahrada a velmi často ilustrace. Hračky kupodivu vůbec. Byly to věci, které mne pohladily na duši a při nichž jsem mohla snít o svém novém velkém domově a pracovně. V maličkém panelákovém bytě jsem se cítila jak Tulák po hvězdách.

Ruský malíř Yuri Kuper a jeho normandská stodola proměněná v ateliér.

Obraz od Pantovola

 

Zvláštní zasněná ponurost některých obrazů Cornelie O´Donovan sedla k mé tehdejší náladě. Tyhle dva obrazy mi, nevím proč, utkvěly v paměti nejvíc. Ten modrý dokonce natolik, že jsem si ho chtěla vyšít na metrové plátno.

 

V té době jsem hltala Saru Lechner. Nasávala jsem klid z jejích andělíčků a v mysli se procházela po jejím obrovském ateliéru.

 

Zamilovala jsem se do maleb Tetsuhiro Wakabayashiho.


 

Chodila se kochat k Adrianě Torres a jejím krásným promyšleným výšivkám Miga de Pan.

 

Až později se začaly vkrádat obrázky, které se více vztahovaly k práci. Bylo potřeba se postarat o zajištění dětí a nebylo to vůbec jednoduché. Takže jsem si začala vyvěšovat lidi, kteří mi byli v danou chvíli inspirací svým nadšením, invencí. Hledala jsem tahouna.

Holanďanka žijící v Anglii Anouk de Groot mne tehdy okouzlila a nejskvělejší na ní je, že se neustále posouvá a experimentuje s dalšími materiály i způsobem zpracování.

 

 

A u Alice Mary Lynch jsem zjistila, že když se použijí flitry a korálky a vůbec se s nima nešetří, že to nemusí být kýč, pokud se to umí. Alice má zásluhu na tom, že jsem vzala na milost takové barvy jako stříbrnou, pudrovou a zlatou a všemožné blyštíky.

 

 

Sny se mohou snít, ale taky žít nebo ještě lépe plnit. Navzdory nepříznivým okolnostem. Někdy to jde, někdy prostě Pánbůh nedá, i kdybysme se stavěli na hlavu. Stále se učím nevzdávat to, protože stále nemám vyhráno.

Dalši porci inspirace zase někdy příště.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.