Vyšívané bytosti vytvářím také na přání, je v tom z mé strany i kousek zvědavosti, zda popluji na těch správných vlnách imaginace. Ale když nad tím moc nehloubám a nechávám se vést intuicí, která umí tvořit skoro magicky, tak přání a očekávání se protnou. Tahle bytost je toho důkazem. 
Jak taková spolupráce vypadá v reálu? První kontakt se zákaznicí přišel před 10 týdny, téma mě zaujalo a po nahlédnutí do interiéru, kam měla být soška umístěná, jsem si v noci sedla a spontánně ušila korpus Dámy. Protože ten prostor, plný světla a úchvatné starodávné historie, promlouval ke mně hlasitě a mně se lépe pracuje přímo s materiálem než skicákem.
Je to zvláštní, jak vlastně funguje proces tvorby, nepřestává mne to překvapovat. Piccaso kdysi řekl, že "nehledá, ale nalézá". Dlouho jsem nechápala, jak to myslí, až u tvorby vyšívaných bytostí to samo vyplynulo na povrch. Možná proto mne tahle část tvorby vábí nejvíc, protože se sama dozvídám více o sobě a svém vnitřním světě.
Takhle vypadal první návrh. Jak by řekla moje sestřenice grafička, bylo tam "moc parády najednou", čehož jsem si byla vědomá, ale potřebovala jsem se od něčeho odrazit...
Stačilo jedno setkání se zákaznicí a jedna její zmínka během povídání mi vnukla konkrétní představu: Dáma s magicky otevřeným okem a kloboukem, v jehož záhybech hnízdily vlaštovky a létaly Tam a Zpět.
Zde je varianta s kloboukem, ale ještě s rozkvetlou růží na hrudi. Zrovna se snažím vytvořit závoj na drátěné konstrukci.
Prvotní nápad dostal konkrétní obrysy a dál už zbývalo hledat cestu k jeho realizaci, což se neobešlo bez slepých uliček a nejednoho párání... Květinu nahradilo taftové srdce se skleněným okem a s bílým plamenem z chlupatinky. Krajkový límec na hrudi je starožitný, dostala jsem ho darem od jedné milé spřízněné duše (spolu s dalšími krajkami, které mají za sebou kus podivuhodné historie).
Pomalu vznikaly vlaštovky. Původně jsem je chtěla ze stejné látky jako je srdce, ale sebemenší zásah páráčkem při obracení z rubu na líc použitý taft poškrábal a musela jsem se poohlédnout po jiném materiálu. Nakonec jsem sáhla do krabice s krásnými odstřižky od Beáty Rajské a tahle černá se stříbrnými vlákny a mačkaným efektem se ukázala jako skvělé řešení.
Ještě hnízdo z koudele...
Hotovo. 5 týdnů intenzivní práce. Ale co říkám, to není práce, to je radost.
Na HeroHero jsou k dispozici videa, kde je vidět proces práce v několika fázích.
Přeji nám všem šťastné návraty Domů.