Ze šuplíku

Snažila jsem se v týdnu vzpomenout na název jedné ukrajinské pohádky o kuřátku se straaaašně dlouhým jménem. Nevzpomněla jsem si, ale vybavilo se mi, že jsem ji kdysi dávno chtěla ušít jako vyšívanou pohádku a že bych měla mít doma kopii textu. Chtěla jsem ji vyprávět dcerám, je dost vtipná. Hledala jsem, hledala a našla jsem krabici se stoletými skicami, které mi vyplavily v paměti hezké vzpomínky, úplně jsem se při tom rozzářila. Nápady, u kterých si vybavím všechno to zaujetí pro hračku. Některé se mi podařilo realizovat, většina zůstane navždy v krabici. Ale jsou to všechno důležité kamínky na mé cestě za vlastním rukopisem. Na některých poznávám svůj velký obdiv ke Květě Pacovské, některé stojí i za vrácení se k nim. Našla jsem i původní skici a střihy na vyšívanou pohádku o rukavičce. Té plánuji nový kabátek už od loňska.

IMG_7808

Kdysi jsem plánovala interaktivní výstavu v nově otevřeném muzeu hračky v Jičíně. Chtěla jsem to pojmout jako cirkusové imaginárium s mnoha hracími prvky, mnohé figury byly chystané v životní velikosti. Dokonce jsem tenkrát měla už nakoupené i velké molitanové kostky na těla klaunů, které se mezi sebou mohly prohazovat a různě kombinovat.

IMG_7809

IMG_7812

Tihle klauni byli jediní, které jsem dotáhla do konce. Byli vystavení na Hračkobraní v roce 2008. Další realizace se zasekla na mém pupku, čekala jsem druhorozenou dceru a místo na Hračkobraní jsem si hověla v porodnici.

IMG_7813

vystava

Úplně vespodu celé kupy papírů byla schovaná složka, připomínající mou kdysidávnou vášeň pro dětský ilustrovaný misálek. Měla jsem tenkrát neutuchající potřebu udělat obrázky hezčí, než co byly k mání v křesťanských knížkách pro děti :))) Křiklavě barevné anilinky v deskách nevybledly, nad obrázky se musím usmívat, tuším, že jsem byla ovlivněná grafikami Honzy Híska a Klimta. Jde o období před navrhováním hraček, můžou být tedy staré zhruba 20 let. Tenkrát nefungoval internet, všechny inspirační vzory jsem nasávala z knihoven a mělo to své velké kouzlo. Lístečkové katalogy mě fascinovaly a vždycky jsem byla zvědavá, co nakonec budu držet v ruce :).

Stylově jsou obrázky dost jiná poloha, než jak pracuji dnes, ale vnímám tam pořád něco mně velmi blízkého. Pravda, nejsem objektivní, jsem zasažená svými hezkými vzpomínkami. Ale strašně mě to tenkrát s barvami bavilo.

IMG_7816

IMG_7817

IMG_7818

IMG_7819

IMG_7821

 

No a na jméno té pohádky jsem si pořád nevzpomněla. Slepička Kokorene a kuřátko Nášmaličkýcupcupitas… nevíte někdo přesně??

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.