Cyril byl křeček, kterého si přála nejstarší dcera. Malinký, čiperný džungarák. Vyrobila jsem mu domek velký tak, že bych se v něm dobře vyspala i já. Maličký Cyril zkrátka nesměl trpět nedostatkem místa! Druhý den mě dcera poprosila, zda by nemohl být Cyril také v knize. Chvíli jsem přemýšlela a pak si řekla, proč ne? Zrovna jsem se zasekla u scény, u které jsem nevěděla, jak z ní ven, aby příběh mohl dál vesele plynout. Cyril byl přesně ten typ postavy, která mi chyběla. Viděla jsem ho jako impresária slavného kabaretu, s velkým cylindrem na hlavě.
S touhle loutkou jsem se natrápila. Přiznám se, že neodpovídá mé představě, ale protože jsem si dala plán vyrobit jednu figurku za měsíc, musí to prozatím stačit. 
Maestro Cyril zašel ke krásné Josefíně na kus řeči.
