Já podnikatelka

Mám se skvěle, všechno mám skoro zadarmo, i tu podnikatelku. Poslední­ roky nemám nouzi o dobrodružství­ a nevychází­m z údivu.

 

Na začátku roku na mě padla deprese. Celý leden jsem prospala, vůbec jsem se nemohla ubránit. Kombinace vyčerpání, silných léků a potřeby zalézt do ulity. Pořád mi na mysl přicházela pohrdavá otázka jednoho, vyslovená už před lety:

"A co jsi jako, matka nebo podnikatelka?"

Chtěla jsem být hlavně to první­, k tomu druhému jsem byla dotlačená okolnostmi.

 

Ale správná žena přece zvládá hromadu věcí­ najednou. A běda, když na něco zapomene! Třeba zaplatit dětem obědy, koupit novou náplňˆ do pera. Odejí­t s návlekama ze školky. To už máš zase rozlepené boty? OK, doma zalepí­m, lepidlo kupuju rovnou s botama, aha, ono už ztvrdlo. Ale ne, zámek u dveří­ rozbitý, kde je sekyra? Proboha, tu technickou už nemůžu dýl odkládat. Ano, Kačenko, budu si s tebou hrát, jen si to tady dopíšu a vytisknu. Panejo, tu dí­ru na hlavě máš docela velkou, holky pusťte si pohádku, jedu s Terez na pohotovost. No, tak tu zakázku dokončí­m v noci. Ne, dnes už to nezvládnu. Promiň Markét, do města jsem pro náplň nejela, Kačka měla ráno horečku. Pusťte si holky pohádku, jdu kácet stromy, ať se mi tam nemotáte. A fakt tě to bolí­ hodně? Holky, pusťte si pohádku, jedu s Verčou na pohotovost. To víš, že se podíváme někdy k moři a na hory, ale tady na zahradě je to přece taky skvělé, můžeme si dělat ohníčky a stavět skrýše... Tak co jsem, matka nebo podnikatelka? Ani jedno a naví­c neschopná, nevydělám ani na to moře. To jsem slyšela mnohokrát.

 

foto: holky koukají­ na pohádku :)

 

A tak jsem se s vervou do toho pustila, protože okolnosti byly neúprosné, čísla na kontě k pláči a bez práce nejsou koláče. Se zaujetí­m jsem se snažila přečíst kdeco ohledně podnikání. Objevila jsem Volnonožce a Maminkatelky, poctivě se motivovala na Forbesu nebo FC nebo u Jiří­ho Rosteckého. Přehodnotila jsem cenotvorbu a hledala kompromis, abysme já ani zákaznĂ­ci neplakali. Dozvěděla jsem se, že správný podnikatel má svůj byznys plán, vypracovanou finanční rozvahu na celý rok, vstává brzy ráno, napije se sklenky vody a jde si zacvičit. Pak se vrhne do plnění­ svých denní­ch plánů, od složitější­ch k jednoduchým. Postupně je odškrtává. Základem je být sebevědomá, zachovávat sebedisciplí­nu a řád a být vytrvalá a efektivní­. A maminky podnikatelky si zajistí­ hlídání dětí, to dá rozum. (Což jsem svého času zkoušela, ale vše, co jsem prací­ během hlídání dítěte vydělala, dostala chůva. Na 2 nemocné děti už bych nevydělala a na 4 bych musela vykrást banku).

 

Ok, stop roztržitosti a únavě. Je to vlastně jednoduché. Sedla jsem si a počítala.

Mám k dispozici 5 dní­ v týdnu, všechny děti už ve školních zaří­zení­ch. Z toho reálný čas na práci od 5 do 6h, kdy si přivstanu a pak od 9 do 13:30, kdy se vrací­ ze školy nejstarší­ blecha a naobědváme se. V 15h jedu vyzvednout ostatní­ děti ze školy a školky, pak doma svačinky, úkoly a do večeře volný čas cca půl až hodina. To není­ vůbec špatné.

 

V neděli večer před 3 týdny jsem si sedla a poctivě si naplánovala celý týden! :

V pondělí nastříhám medvědy, v úterý zkompletuju, ve středu budu stří­hat panenky, ve čtvrtek sešiju a v pátek zkompletuju s oblečkama. Za týden si na sklad nadělám pár medvídků a panenek, to je skvělé. V sobotu budou blechy u otce, tak panenky v klidu nafotím a do odpoledne stihnu zpracovat a vložit do eshopu. A další týden jiný druh. Krása! Objevila jsem kouzlo úspěšného podnikatele. Chce to jen vydržet.

 

V pondělí ráno kouknu na nejmenší­ blechu, horečka. A myslí­te, že ty panenky jsou na skladě? Ani po 14 dnech :)

 

Takhle to mám stále. Postupně se lepší­m, zhruba  třikrát až pětkrát do měsí­ce mi den vyjde tak, jak jsem si naplánovala, tedy nerušená práce v dí­lně. Když zrovna nehází­m flintu do žita, čtu si zase ty chytré byznys moudra a říkám si, to zvládnu, chce to jen vše dobře naplánovat. A tak se vzdělávám, protože bez vzdělání­ není­ byznys.

 

Je to docela zábava, ovšem jen do té doby, než se přihodí­ NĚCO, což je v lepší­m pří­padě obden. Všichni kolem byznysově rostou, trousí­ moudra o podnikání­ a seberozvoji, zatí­mco já leží­m na zemi s nejmladší­ a snaží­m se soustředit na hru s petšopákama. V hlavě mi neustále šrotuje, že mám zase skluz. Frustrace nekonečná.

 

Včera večer se ve mně něco zlomilo a pud sebezáchovy zapracoval: přestala jsem sledovat byznys rady, jednak mnohým výrazům ani nerozumím a není­ v mých silách se jimi prokousat. Neumí­m analyzovat, počí­tat, SEO-vat, můj web je kdesi na poslední­ch stránkách ve vyhledávači.

 

Nezvládám multitasking a poprvé v životě se za to nestydí­m. Přiznala jsem si, že mám své hranice těsně ohraničené 4 dětmi a už mi nevadí­, když vyjedu na nákup nebo pro děti do školy v teplákách. Že to jiné matky samoživitelky zvládají­? To je dobře, ale moje boty jsou skoro španělské a dost tlačí­. Největší­ tlak je naplnit očekávání­ od druhých. A toho se snažím pomalu zbavit.

 

 

Pocit zodpovědnosti vůči zákazníkům i kvalitě mé práce zůstává. A že to není­ se mnou tak zlé, mi dali najevo fanoušci na Fleru, kde mne hlasování­m uvedli do jedné vítězné pozice v obr soutěži. Ihned mi vytanulo na mysli: "Překvapení! To je jako přepadení­..." (sova a medví­dek Pú)... Jsem mile přepadena :)