Skvěle !!
To je úžasné, co jste dokázala. A tolik krásných dětí, to musí být radost!
Ano, je a dokonce čtyřnásobná. Fakt! Jen na tu čtyřnásobnou radost musím čtyřnásobně vydělat. A taky načerpat čtyřnásobně sil a čtyřnásobně času. A taky tu radost učit čtyřnásobné skromnosti a ohleduplnosti. Což je v tlaku současného životního stylu vrstevníků asi to nejtěžší. Proč? Protože čtyři. Všechno čtyři :))
Je obdivuhodné, co všechno stíháte.
U toho jsem se dlouho ježila, omlouvám se. Víte proč?
Protože samoživitelka = žena, která má většinou hluboko do kapsy.
Někdy tak moc, že uvnitř ní je čiré zoufalství. Musí si pomoct sama, protože za odborné pomoci se platí. Proto ty vlastnoručně opravené interiéry i exteriéry, není za tím žádná rozpustilá sebeprezentace, na tu není čas. Na druhou stranu je tu stále výzva Pipi punčochaté: To jsem ještě nedělala, to budu umět! nebo jednoduchá zvědavost: Zvládnu to? No co, když to spadne, udělám to líp...
Samoživa ví přesně, co by měla pro rozjezd podnikání udělat, ale nemá peníze. A banka nepůjčí, protože čtyřnásobná samoživa, že. Vše, co má, pokryje horko těžko životní náklady. Musí hodit za hlavu všechny ty řeči o nezodpovědných matkách, co žijou na úkor státu, protože ona od státu dostane jen almužnu, ze které sotva umoří školy a školky pro své čtyři radosti. Nesmí si osobně brát společenské stigma, které na samoživách silně leží a které občas dostává podobu poťouchlého a zlého nepřátelství i ze stran, kde by čekala více pochopení. Uskromní se tak moc, že se až diví, jak skromně lze žít. Jen je to dlouhodobě neudržitelné a taky nezdravé, protože tam jsou čtyři radosti, které rostou a zvyšují své životní nároky. Tak se rozhodne zariskovat, protože musí. MUSÍ je něco jiného než CHCE. Hodně jiného. Nejsou to ambice NĚCO dokázat, zbývá jednoduchý boj o přežití.
Zariskuje, když všechny své nepatrné peníze nepatrně investuje. No, investice... je to vždy pár korun každý měsíc, za které může pořídit pár kousků látek. A investuje je nepřetržitě 4 roky. Co se vydělá šitím, jde zpátky do nákupu materiálu. Žádné dovolené, žádné opravené Baťovo, jen látky a nitě a brzké ranní a pozdně noční šichty. A posměšky kradmé nebo řeči závistivé i nepřejícné. Měnili by se mnou?
A byznys nic moc. Protože bez peněz do byznysu nelez. Jenže samoživa MUSÍ. Okolí chválí, ale ona přemýšlí, jestli může koupit 3 štůčky látek nebo jen dva, protože je potřeba zase pořídit čtvero nových bot. Samoživa se ale naučila improvizovat, což se velmi hodí a ví, že jednou bude líp. Vydržet. A studovat, stále se vzdělávat, což je velká vášeň a radost. Postupně a nenápadně se ten začarovaný kruh láme.
U mě došlo ke zlomu vloni nákupem vyšívacího stroje. Doba před ním mne natrvalo zdravotně poznamenala, protože stres, který byl spojený s dlouhodobým pracovním nasazením, byl pro mne neúnosný. Pan Meniér mne téměř připravil o sluch. Jsou horší nemoci, vím a s touhle se naštěstí dá pracovat i žít dál. Ale omezení to je.
Překvapuje mne, kolik lidí považuje mou cestu za snadnou. Poklepají na rameno, jaká jsem borka a jdou o dům dál. Jako by to byla úplná samozřejmost, jakoby vyčerpání, obavy nebo neschopnost něco zvládnout nepřipadalo v úvahu. Seš borka a opovaž se zklamat naše očekávání..! Pro mne to je velmi cenná zkušenost, které se říká nastavené zrcadlo: kolika přehlédnutí potřeb druhých jsem se sama dopustila...? Až je mi z toho úzko.
Nebýt mé sestry Pavly, která mě svými zkušenostmi držela nad vodou nejvíce, asi bych teď byla zlomená někde na úřadu práce. Povzbuzovala mě a radila z pozice té zkušenější a vytrvalejší podnikatelky. Pořád se cítím jejím dlužníkem.
Jak tedy podniká samoživa?
Je to vyčerpávající, ale dobrodružná jízda.
Rozjezd je pro ni extra tvrdý. Nemá-li už od počátku někoho po ruce, s kým se může o práci rozdělit, musí se obrnit velkou vytrvalostí a houževnatostí. Pokud potřebuje zajistit zázemí pro výrobu a není nikdo, kdo finančně vypomůže, je to trochu bezvýchodná situace, i když nakonec má svá krkolomná řešení třeba v crowdfundingu. A v neposlední řadě musí mít štěstí na lidi, což se zdá trochu nespravedlivé, ale je to tak.
Nejsou-li peníze do začátku, zdá se téměř nemožné cokoliv rozjet. Osobně jsem na tenhle hendykep narážela s neúprosnou tvrdostí víc jak 3 roky mého rozjezdu. V předchozím období jsem 3x restartovala, tzn. 3x končila a znovu začínala. Nebýt Hithitu a zaujetí tatínka mé kamarádky, který mne založil na nákup drahého vyšívacího stroje, asi by se mi nepodařilo překročit tu propast tak rychle, možná že vůbec.
Na některé věci ale ani důvtip nestačí a je potřeba zapojit profíky. Proto jsem se přihlásila do soutěže Maminka roku, která vítězi pomůže s propagací, což by byla pro mne pomoc nevídaná. Samotný výběr do semifinále mne překvapil a samozřejmě potěšil. Nejsem velká firma, nemám za zády tým spolupracovníků ani milionové obraty. Mně postačí jen bez stresu podnikat a dopřát svým čtyřem dcerám studium a lepší start do života. Pomůžete mi? Už jste to mnozí udělali, ale potřebuji váš hlas každý den a opakovaně. Je to trochu úmorné, ale také ten nejlevnější způsob, jak mne můžete podpořit :)
Moc děkuji za hlasy! Vlna podpory od všech známých a neznámých mne dojímá.