Tahle křehká žena je mou inspirací posledních 20 let, kdy jsem ji poprvé poznala. 
Zamilovala jsem se do ní už před mnoha lety, kdy jsem objevila v knihovně knihu, podle níž byl pak natočený film se Salmou Hajek. Od té doby jsem ušila mnoho panenek Fridušek. První vznikla v roce 2010 a další následovaly.
Život Fridy je inspirativní i v jednom zásadním detailu: její tvorba je tvrdě ohraničená fyzickou bolestí. Myslím, že si málokdo z nás umí podobnou a trvalou bolest představit. Kolikrát stačí i několikadenní migréna a člověk je k nepoužití. Netuším, kde Frida brala sílu tvořit... Její vášnivá láska k tradičnímu mexickému umění, k motivům za hranicemi katolictví, ke smrti, k Jidášům, které jsou v Mexiku oblíbenou velikonoční zábavou a které sbírala, jednoho z nich měla dokonce nad svou postelí... to vše mě přivedlo k vlastní Fridě se zlomeným sloupem místo své páteře, a k Jidáši na nebesích.
Obraz Sen (1940) od Fridy Kahlo
Tihle papíroví Jidáši jsou obzvláště divné postavy v mexické kultuře. O Velikonocích se nosí ulicemi v nadživotní velikosti a vybuchují do povětří. Jsou kašírovaní z papíru a občas mívají podobu kostlivce, ďábla nebo neoblíbených politiků :))
foto National geographic
Můj Jidáš ale není děsivý, tedy doufám.
A Frida na mé tři způsoby... Frida Muerte
Tuhle si můžete sami ušít. Panenka je oblékací a má spoustu drobných vychytávek, aby šlo šití hezky od ruky, např. drobné ruce a nohy jsou profesionálně předešité.
V krabičce je vše, nic nemusíte dokupovat - látky, výšivky, doplňky, střihy, návody...
Nebo velká Frida pro zkušenější švadlenky.
Máte také nějakou oblíbenou postavu, ke které se rádi vracíte?
