Tahle výšivka vznikala v době, kdy jsem toužila po vlastní zahradě, vykácela menší náletový lesík a pracně vykopávala pařezy po nich. Stačila mi pila, starý krumpáč, sekyrka a lopata. Dva velmi intenzivní roky dřiny. Bylo to nekonečné a nekonečná byla i bolest zad. Těch ibalginů, co jsem spolykala, už nikdo nespočítá :) Pamatuji si, jak jsem první rok nadšeně a zarputile kopala pařezy a tahala čedičové šutry, snila o růžových keřích a altánku, abych posléze tušila, že dělám něco naprosto zbytečného a marného. A nemýlila jsem se. Zahrada vypleněná od kořenů teď slouží jiným.
Kořeny jsem v té době viděla všude :) A tak se dostaly i tam, kde jsem s nimi nepočítala. Objevovaly se mi na výšivkách, na hračkách. Všechno má svůj důvod. A všechno těžké lze zúročit a obrátit do plusu. Ale v době, kdy se to těžké děje, člověku často chybí odstup, který by mu umožnil vychutnávat si pozdější úrodu. Pamatuji se, že jsem v posledních měsících ten kus zahrady upřímně nenáviděla :) Nakonec mne okolnosti donutily vše pustit a zaměřit svou energii dovnitř. Dost se mi ulevilo.
Vlk pod noční oblohou.
Stříbřitý damašek, bavlna, flanel, bavlnky, flitry, stříbrná koženka. 2017.